Je dobré rozlišovat akutní tonzilitidu (tonzilofaryngitidu) a hypertrofii krčních mandlí. Tonzilární hypertrofie je trvalý dlouhodobý stav se zvětšením velikosti patrových mandlí a/nebo adenoidů (tzv. „třetí mandle“).
(K první části materiálu Zvětšené krční mandle u dětí – kdy se máme bát? | Puls.bg)
Zvětšení krčních mandlí a chronický zánětlivý proces má řadu negativních dopadů. To je hlavní stížnost rodičů dítě chrápání během spánku. V těžkých případech je chrápání patrné i v bdělém stavu.
Kvůli špatnému spánku děti jsou unavený a/nebo dráždivý během dne. Těžko se soustředit v autě snadno usnou. Nejsilněji tak působí na rodiče dětí staršího školního věku a dospívajících.
Dýchání ústy vytváří předpoklad pro častější respirační infekce. Nos, jako první orgán, který se při nádechu setkává se vzduchem, má mechanismy pro čištění a ohřívání proudu vzduchu. Četné studie dokazují souvislost mezi chronická rinosinusitida a přítomnost tonzilární hypertrofie. Ve studii o Bernsteinod roku 2001 byla u 89 % pacientů prokázána stejná patogenní bakterie v dutině nosní a dutinách, nejčastěji Haemophilus influenza, Streptococcus pneumoniae a Moraxella catarrhalis.
Další častou komplikací je záněty středního ucha – zánět středního ucha s výpotkem. Stržená lymfoidní tkáň zhoršuje drenáž Eustachovou trubicí. To vede k poruchám sluchu a řeči.
Typický vzhled obličeje tzv adenoidní facies, s vyhlazením nasolabiální rýhy, svěšenou horní čelistí a zvednutým horním rtem. Děti dýchají s pootevřenými ústy.
Spánková apnoe může mít dlouhodobé negativní účinky, ovlivnit normální tělesný vývoj dítěte a zvýšit riziko kardiovaskulárních příhod.
Efekt závisí na stupni zvětšení krčních mandlí a věku potíží.
Děti jsou nejprve konzultovány praktickými lékaři a pediatry, poté jsou odeslány ke specialistovi otorinolaryngologovi, aby zhodnotil stav středního ucha.
Léčebné strategie
Velký některé děti stav dobře snášejí a přechází to samovolně. Hodnocení „závažnosti“ je velmi subjektivní a chybí přesná kritéria pro nutnost terapie.
Terapeutické možnosti jsou:
- Strategie pro dívat se a čekatf – s mírnými příznaky a krátkou anamnézou obtíží zůstává dítě na pozorování, stav může spontánně odeznít. Rodiče by si měli dávat pozor na zhoršující se chrápání nebo dechové pauzy během spánku. Podléhá kontrole u otorinolaryngologa.
- Nosní kortikosteroidy – urychlit redukci velikosti adenoidu, ale nemají žádný vliv na patrové mandle.
- Odstranění adenoidu.
- Operativně odstranění palatinových mandlí (obvykle některé z nich).
Reference:
1. Tonsilitida a peritonsilární absces, Udayan K Shah, MD, FACS, FAAP; Šéfredaktor: Arlen D Meyers, MD;
2. Hypertrofie adenoidů u dětí: narativní přehled patogeneze a klinické relevance Artur Niedzielski, Lechosław Paweł Chmielik, odpovídající autor, Grażyna Mielnik-Niedzielska, Anna Kasprzyk a Joanna Bogusławska;
3. Molekulární typizace párových bakteriálních izolátů z adenoidu a laterální stěny nosu u dětí podstupujících adenoidektomii: implikace u akutní rinosinusitidy JM Bernstein, D Dryja, TF Murphy
